Saturday, March 29, 2014

Silver Bay

Na kurz jsem nakonec jela autem host mum, protože HD auto bylo na odpis - dali nám jen pomačkanou spz :D
Bylo to 6 hodin řízení - a opravdu jsem byla vyčerpaná! Dvě hodiny spánku, dlouhá nudná cesta po neměnící se silnici a 4 krávy v autě... jo, je to silný slovo, ale mě z nich šla hlava kolem, příště jedu sama, už nikdy více cizí aupair! Půlku cesty mluvily německy a švédsky a když už mluvili anglicky, tak řešily, která kdy měla v posteli větší penis... na tohle jsem asi opravdu už stará a akorát mi dokazovalo, jaké jsou děvky...
Tohle je jen zlomek bordelu, co mi nechaly v aute..
Nemluvě o tom, že mi vlezly do nového auta a všechno začaly mačkat, jedly tam aniž by se zeptaly... prostě i Ryan se chová líp!
Když jsme dojely na místo, překvapila nás kopa sněhu... Jakože fakt mrzlo, brrr... Ale místo bylo nádherný!
Co se týče kurzu, tak mne překvapil. Potkala jsem tak rakušandu a ta byla díky bohu normální! Sice jsem se s ní skoro nepotkávala :D



 Ale hodiny byly fajn. Prvně jsem měla kreativní psaní, kde jsem málem usla - měly jsme psát o fotbale, který já nesleduju - v životě jsem neviděla celý zápas :D Pak už to bylo lepší - slang - ten učitel byl gay a jeho bitches neměly chybu :D Historie Albany byla kupodivu taky skvělá a u piktogramů jsme se nasmály. Večerní sezení mi vehnalo slzy smíchu a zkusila jsem si hromadný kovbojský tanec :D Vůbec to nebylo lehký :D

Pokoj jsem měla sama, díkybohu! 
Pikogramy - náš příběh o opilým tanečníkovi :-D
 Kurz byl jeden z těch, co se mi tam vůbec nechtělo, ale nakonec to bylo fajn, takže můžu doporučit :-)
Jinak Jituška a Martin už mají koupenou letenku, Míšovi ji budem kupovat v těhlech dnech. Už je to v podstatě jen 3,5 měsíce! Nemůžu se dočkat!!
Kelly má termín porodu na 9/5, kdy já jsem v Montrealu, takže nové miminko uvidím až později. Jsem zvědavá, jak si s tím poradi Ryan. Ta mi dává zabrat - vrátila jsem se z toho kurzu a ona div neprorazila dveře, aby mě mohla obejmout. Teď se mne furt drží a pusinkuje mne a kdykoliv se oddaluju tk pláče Mo-mo.. Jak ji jednoho dne opustím, ještě nevím, ale vím, že už se těším na život v Praze. Zpátky k Míšovi a do školy. Miminko miluju, ale opravdu už potřebuji nějákou změnu...
Zlatíčko moje :-)



No comments:

Post a Comment