Silver Bay

Na kurz jsem nakonec jela autem host mum, protože HD auto bylo na odpis - dali nám jen pomačkanou spz :D
Bylo to 6 hodin řízení - a opravdu jsem byla vyčerpaná! Dvě hodiny spánku, dlouhá nudná cesta po neměnící se silnici a 4 krávy v autě... jo, je to silný slovo, ale mě z nich šla hlava kolem, příště jedu sama, už nikdy více cizí aupair! Půlku cesty mluvily německy a švédsky a když už mluvili anglicky, tak řešily, která kdy měla v posteli větší penis... na tohle jsem asi opravdu už stará a akorát mi dokazovalo, jaké jsou děvky...

Tohle je jen zlomek bordelu, co mi nechaly v aute..

Nemluvě o tom, že mi vlezly do nového auta a všechno začaly mačkat, jedly tam aniž by se zeptaly... prostě i Ryan se chová líp!
Když jsme dojely na místo, překvapila nás kopa sněhu... Jakože fakt mrzlo, brrr... Ale místo bylo nádherný!
Co se týče kurzu, tak mne překvapil. Potkala jsem tak rakušandu a ta byla díky bohu normální! Sice jsem se s ní skoro nepotkávala :D

 Ale hodiny byly fajn. Prvně jsem měla kreativní psaní, kde jsem málem usla - měly jsme psát o fotbale, který já nesleduju - v životě jsem neviděla celý zápas :D Pak už to bylo lepší - slang - ten učitel byl gay a jeho bitches neměly chybu :D Historie Albany byla kupodivu taky skvělá a u piktogramů jsme se nasmály. Večerní sezení mi vehnalo slzy smíchu a zkusila jsem si hromadný kovbojský tanec :D Vůbec to nebylo lehký :D

Pokoj jsem měla sama, díkybohu! 

Pikogramy - náš příběh o opilým tanečníkovi :-D

 Kurz byl jeden z těch, co se mi tam vůbec nechtělo, ale nakonec to bylo fajn, takže můžu doporučit :-)
Jinak Jituška a Martin už mají koupenou letenku, Míšovi ji budem kupovat v těhlech dnech. Už je to v podstatě jen 3,5 měsíce! Nemůžu se dočkat!!
Kelly má termín porodu na 9/5, kdy já jsem v Montrealu, takže nové miminko uvidím až později. Jsem zvědavá, jak si s tím poradi Ryan. Ta mi dává zabrat - vrátila jsem se z toho kurzu a ona div neprorazila dveře, aby mě mohla obejmout. Teď se mne furt drží a pusinkuje mne a kdykoliv se oddaluju tk pláče Mo-mo.. Jak ji jednoho dne opustím, ještě nevím, ale vím, že už se těším na život v Praze. Zpátky k Míšovi a do školy. Miminko miluju, ale opravdu už potřebuji nějákou změnu...

Zlatíčko moje :-)

Týden blbec

Už se opravdu těším, až bude 27/3... to bude pátek a přede mnou víkend volna...
Tenhle týden je jeden z těch hrozných - malá je protivná, dělá scény, během dne nespí - pro mne to znamena 10 hodin v kuse...
Včera večer jsem vyjela do CVS a na kopci mi moje auto chcíplo... Takže pokud to nepude opravit, nevím jak pojedeme na dovolenou :-( Nemluvě o tom, že dneska mám jet na kurz a mám vyzvednout 4 holčiny. HM mi řekla, že si vezmu auto HD...
... a tady je další problém... To si tak člověk jde spát ve 2:00 a ve 4:00 ho vzbudí bušení na dveře. Otevřela jsem a tam HM v 8. měsíci bílá jak stěna, že se HD vyboural a musí do nemocnice, jestli si můžu vzít malou. Sotva odjedou, malá je vzhůru. A tak se od 4:00 koukáme na pohádky a čekám na návrat HM, abychom vyřešili jak pojedu do školy (HD je v pohodě, psali mi, že to je jen šok)... a přede mnou je nudnž víkend na kurzu, který mi nic neříká... a malý skončila pohádka, jdem snídat.

Co dál

Dneska u večeře jsme se bavili o tom, co bude... každý se tomu tématu vyhýbáme, ale musíme si na ten fakt zvykat. Dozvěděla jsem se, že se budu nějákou chvíli překrývat s novou au-pair, abych jí vše vysvětlila. HM se zeptala, jestli mi to nebude vadit. Upřímně jsem jí řekla, že s tím samozřejmě počítám, ale že budu šíleně žárlit, že ta holka dostává vše, co je moje... A krade mi miminko... taky jsem říkala, že je hrozně smutný, že si mě holčičky nebudou pamatovat, protože jsou moc malinké. Ani mne to nenechali doříct a už mi vysvětlovali, že to se v žádném případě nestane.
Na jednu stranu se hrozně těším domu, konečně po 2 letech zase budu bydlet s Michaelem (to přežívání tady během léta není to samé) a budu blízko rodině. Na druhou stranu se dusím bolestí, protože prostě Ryan je moje holčička a oni jsou opravdu jak moje rodina. I když se sem vrátím časem na dovolenou, tak je prostě navždy opouštím. Ale jednoho dne bych to stejně musela udělat (ačkoliv oni mi nabídli, že pokud chci zůstat, že mne a Michaelovi předělají spodek) a další měsíce, roky navíc by to nebylo lehčí.
Ten čas tu docela utíká, i když během toho co je Míša v ČR se to zda jako věčnost. Každým dnem blíž k mému odletu budu smutnější a smutnější, díkybohu, že tu se mnou bude Míša celé léto!
Jinak je daňové období.. jej, veselá část pro au-pair :D Samozřejmě nejčastější otázka - co když nezaplatím - vládne i letos... Už mám vyplněný form, jen jsem byla líná dojít na poštu. Mezitím se holčiny na skupině zmínily, že možná existuje šance, jak snížit tu částku. Rozhodla jsem se počkat - daně samožřejmě zaplatím, ale pokud jde LEGÁLNĚ snížit částku, tak bych byla hloupá. Vypadá to, že to nedopadne, ale uvidíme.
Tak jako tak, moje host rodina mi dnes řekla, že daně zaplatí za mne. Že ví, že je to s nimi občas těžký a že chtějí, ať si to nechám na školu... Jsou opravdu hodnější, než jsem si kdy mohla přát!
Jinak byl St. Patrick a byly jsme s Lisou na Parade v Morristownu. Byla to zábava, hezké počasí, takže jsme si to užily. Loni jsem se kvůli škole nedostala, tak jsem ráda, že letos ano. Celkově se snažím dohnat vše co jde :-)

Tenhle pes byl prostě stylovej :D 

S dárkem pro Ryan

Hokej a tak dál

Achjo, jak já jsem se netěšila, až budu psát tenhle příspěvek. Znamená to totiž jediný :-( Mišička je zpátky doma a zase 4 měsíce než se znova uvidime :-(
Těch 5 týdnů bylo krátkých a nepřálo nám počasí. V podstatě pořád sněžilo a párkrát opravdu extrémně - jednou jsem otevřela dveře a měla sníh pod kolena :D

Sníh :D

I tak jsme se snažili něco pořád dělat :-) hned první víkend jsme jeli konečně do Philadeplhie :D Samo o sobě mě to město stejnak nijak neokouzlilo - špinavé. Navštívili jsme starou věznici, centrum a zase šupajdili domu.

U Liberty Bell a domovská vlaječka :)

V pondělí jsme vyrazili na hokej - Devils vs Avalanche. Zažili jsme Jágra na trestný, prodloužení a prohru Devils :D

Místo Bostonu a stašidelného domu jsme byli na Monster Minigolf. To bylo cool, všechno hezky svitivé a myslím, že mě Míša poprvé porazil :-D

 Tuhle hru jsem taky prohrála :D

Taky jsme měli šanci spolu oslavit Valentýna (posledně nám to uteklo o den) a tak jsme šli do kina na Robocopa. Kino bylo naprosto luxusní - polohovatelné kožené sedačky, číšník milý a jídlo během filmu mňamka :-) Určitě doporučuju komukoliv, kdo to má poblíž!

Nejvíc se mi asi líbily Monster Trucks! Bylo tam autí Captain America a mám i podpis od řidiče :-D Celkově to byla nejhezčí atmosféra - lidi opravdu fandili, tančili, užívali si to.

 Luxusní autíčko

Jinak jsme se tak nějak povalovali, byli v kině na Vampire Academy (knížky jsem dočetla už před hroznou dobou a nemohla jsem se dočkat zfilmování) a byli se kouknout v Hobokenu s nočním výhledem na New York City.

A taky jsme začali nakupovat hotely na náš roadtrip!!! Trochu jsme ho poupravili a přibude nám Oregon - Thorova studna(každý, kdo tam spadl, umřel :D), což je úchvatný místečko :-) Máme už hotel v LA, kolem Yellowstone a v Novém Mexiku!

Thorova studna :)

A to nejdůležitější pro mne! Koupila jsem si lístek na Wizard World ve Philadelphii a photo-op s Karen Gillan (Doctor Who)! Dokonce jsem si nakoupila látky a stroj, ať si můžu dát do kupy cosplay :-)

Nový diář a propiska(od Mišičky)